Obrat politiků ANO: Už neplatí „Zrušte trafiky, volte profíky?”

Babišova vláda chce zrušit zákon proti politickým trafikám ve státních firmách, který politici ANO v roce 2019 sami prosadili. Nominační zákon už prý není potřebný. Experti varují, že jde o významnou pojistku proti korupci, která se osvědčila a je potřebná i do budoucna. Zákon pomáhá vybírat kvalitní uchazeče na místa ve státních firmách.

Skupina vládních poslanců navrhuje bez náhrady zrušit zákon, který je od roku 2020 významnou pojistkou proti rozdávání postů ve státních firmách pouze za politickou loajalitu. Takzvaný nominační zákon přitom prosadila Babišova vláda jako hráz proti politickým trafikám. Vznik nominačního zákona odsouhlasilo v roce 2019 vládní hnutí ANO i hnutí SPD.

Dnes si Babišova vláda rozvazuje ruce pro méně transparentní personální politiku při obsazování manažerských pozic i postů v dozorčích radách státních firem. Obchází přitom (stejně jako u návrhu na zrušení služebního zákona) standardní legislativní postup, když návrh předkládá skupina vládních poslanců, ne vláda. Proč se ale zbavuje zákona, který politici ANO před sedmi lety sami vytvořili?

Nominační zákon jako dítě hnutí ANO

Nominační zákon byl jednou z protikorupčních pojistek, které vytvořilo hnutí ANO. Boj proti politickým trafikám ve státních firmách byl jedním z hlavních předvolebních slibů Andreje Babiše už v roce 2013. 

Šlo o reakci na skandál kolem údajných trafik pro bývalé poslance ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra, kteří se vzdali poslaneckých mandátů, čímž umožnili vládě Petra Nečase schválit daňový balíček. Následně získali místa ve vedení polostátní firmy ČEZ a Českého aeroholdingu. Nejvyšší soud však v roce 2013 trestní stíhání poslanců v této věci zastavil. 

Poptávka veřejnosti po jasných pravidlech pro výběr lidí do čela státních firem však trvala. Billboardy ANO tehdy hlásaly „Zrušte trafiky, volte profíky”. Ve stejném duchu mluvil marketing ANO i o rok později před evropskými volbami. 

Obrázek: Outdoorová kampaň hnutí ANO před evropskými volbami 2014, zdroj: Forum24

Dlouhá cesta ke vzniku nominačního zákona

Hnutí ANO se dlouho nedařilo zákon proti trafikám sepsat a prosadit uvnitř Sobotkovy vlády. Po volbách 2017 se stal premiérem Andrej Babiš a vládní návrh zákona předložil v červnu 2018. Cílem úpravy bylo podle důvodové zprávy, aby stát dělal „objektivní personální politiku“ a zamezil tak u obsazování postů „zákulisním dohodám, politickým tlakům či udělování těchto míst politikům jako určité formy odměny za loajalitu.“

Vládní návrh ale potřeboval výrazný facelift, protože spokojen s ním nebyl skoro nikdo: ani protikorupční organizace, ani ekonomové a další odborníci. Na tvorbě dnešní podoby zákona se významně podílel tehdejší předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), který byl jedním z předkladatelů komplexního pozměňovacího návrhu. 

Nominační zákon byl v prosinci 2019 schválen hlasy tehdejších poslanců ANO a SPD. Pro bylo 71 poslanců ANO a 16 poslanců SPD, tedy prakticky celé poslanecké kluby těchto dvou hnutí. Pro byli také Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a zástupci ČSSD. 

Obrázek: Hlasování poslaneckého klubu ANO k přijetí nominačního zákona z prosince 2019, 3. čtení návrhu zákona (vratka ze Senátu). Zdroj: web Sněmovny.

Pro nový zákon zvedl ruku nejen Radek Vondráček, ale i další známé tváře hnutí jako Taťána Malá, Patrik Nacher, Barbora Kořanová (dnes Rázga), Aleš Juchelka, Klára Dostálová nebo Richard Brabec. Pro byla v roce 2019 i poslankyně Zuzana Ožanová (ANO), která je dnes jednou z předkladatelek návrhu na jeho zrušení. Stejně tak byl pro i předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

„Konečně se podaří přijmout zákon, který je primárně nařízený proti jednoznačným trafikám. Snad se podaří zvýšit důvěru veřejnosti a také se podaří zvýšit transparentnost procesu, ve kterém se vybírají zástupci státu," prohlásil těsně před hlasováním Radek Vondráček (zdroj: Aktuálně.cz). A po schválení návrhu už se Radek Vondráček radoval na plénu Sněmovny i na svém profilu na Twitteru, že je po pěti letech práce konečně hotovo. 

Obrázek: Oslavný post Radka Vondráčka (ANO) z 27. září 2019, kdy Sněmovna ve 3. čtení schválila vznik nominačního zákona. Zdroj: Twitter (dnes X) R. Vondráčka

Obrat v roce 2026: „nepotřebný zákon, který zdržuje”

Skupina tří vládních poslanců - Zuzana Ožanová (ANO), Patrik Pařil (ANO) a Renata Vesecká (Motoristé) předložila letos 20. února návrh zákona, kterým se nominační zákon bez náhrady ruší. Zákon prý ministry zdržuje a není potřebný. Vláda dala návrhu poslanců zelenou už 2. března 2026.  A toto jsou slova premiéra Andreje Babiše (ANO) z tiskové konference po jednání vlády, kde obhajuje zrušení zákona (zdroj: Úřad vlády):

„Opozice měla vždycky trafiky a koryta. To je jejich strategie. My jsme nikdy trafiky ani koryta neměli. (...) Ten nominační zákon byl kdysi navržen, dneska nás to zdržuje a my dnes říkáme, že když ministr navrhne někoho do struktur pod ním, tak je za to odpovědný a doporučení tohoto orgánu (pozn. myšlen Výbor pro personální nominace), který zasedá nepravidelně, když má čas, tak v podstatě jsme dospěli k tomu, že ztrácí smysl.” 

Co je dnes jinak než v roce 2019? Skutečně už nepotřebujeme zákon, který pomáhá transparentně vybírat na klíčová místa ve státních firmách odborníky? Vadí zákon vládním politikům natolik, že spěchají s jeho zrušením? Ve Sněmovně už návrh na zrušení zákona prošel 1. čtením a je možné, že se k 2. čtení dostane už na konci června. Předkladatelé přitom navrhují, aby zákon nabyl účinnosti hned 1. den měsíce potom, co se objeví ve sbírce zákonů.

Řízení státních firem nesmí zachvátit chaos

Nominační zákon během šesti let fungoval jako pojistka profesionálního výběru lidí do čela státních firem. Podle analýzy spolku Lobbio zákon posílil kvalitu uchazečů o manažerské pozice i adeptů na funkce v kontrolních orgánech státních firem. Zákon stanovil jasný a transparentní postup, jak má výběr probíhat. Zavedl také povinná výběrová řízení na pozice ředitelů a členů představenstev státních firem. Ta by po zrušení zákona zřejmě zmizela.

Jednotlivé uchazeče dnes díky zákonu posuzuje nezávislý Výbor pro personální nominace. Ten dává ministrům své stanovisko k vhodnosti daného kandidáta. Hlavní slovo ve výběru má stále ministr, který se může od doporučení odchýlit. V praxi však ministři v 80 % případů negativní verdikt Výboru respektovali - a raději vybrali jiného kandidáta, kterého Výbor doporučil. 

Experti upozorňují, že veřejná kontrola je pojistkou proti excesům. Pokud ministr ví, že mu může veřejnost koukat pod prsty, většinou sám vyřadí kontroverzní kandidáty, jejichž jedinou kvalifikací je kamarádství se šéfem úřadu nebo členství v politické straně. 

Zákon je potřeba vylepšit, ne zrušit

Hnutí ANO se přitom v minulých letech významně podílelo na pozitivních změnách v řízení státních firem. Andrej Babiš ještě jako ministr financí prosadil v roce 2014 zřízení Vládního výboru pro personální nominace. V roce 2019 měl významný podíl na přijetí nominačního zákona a o rok později prosadil přijetí Strategie vlastnické politiky státu. 

Všechny tyto kroky posílily transparentnost řízení státních firem i jejich profesionální kontrolu ze strany vlastníka - státu, a tedy i občanů jako daňových poplatníků. Zrušení nominačního zákona bez jakékoliv náhrady by bylo krokem zpět!

Experti Lobbio doporučují zákon novelizovat, aby se proces výběru uchazečů zjednodušil. Navrhují také přesně vymezit profily členů dozorčích rad, aby v nich byli zastoupeni lidé s pestrou škálou profesních zkušeností a dovedností. 

Státní firmy, fungujte! 

Státní firmy dnes hospodaří s majetkem v hodnotě přes 1,3 bilionu korun a s ročním obratem přes 440 miliard korun. Veřejnost má právo vědět, jak zodpovědně probíhá výběr lidí, kteří je řídí. Podpořte další existenci nominačního zákona a jasné úkoly pro státní firmy. Chceme efektivní řízení státních firem, ne návrat politických trafik.